Rostlina pro červen 2009 Když onemocníte, začnete užívat léky. Také rostliny mají své zdravotní problémy. Řeší je podobně jako lidé, ale s jedním rozdílem. Léky si nekupují, vytvářejí si je samy.

Rostlina pro červen 2009

Když onemocníte, začnete užívat léky. Také rostliny mají své zdravotní problémy. Řeší je podobně jako lidé, ale s jedním rozdílem. Léky si nekupují, vytvářejí si je samy.

Co se stane, když na rostlinu zaútočí nějaký původce nemoci – virus, baktérie nebo houba? Rostlina aktivuje svůj obranný systém a zkouší útok odrazit. Obranný arzenál zahrnuje řadu zbraní. Jednou z nich je zvýšení hladiny kyseliny salicylové. Zajímavé je, že tato sloučenina je příbuzná léčivé látce obsažené v Aspirinu.

Kyselina salicylová připomíná generála, dávajícího vojákům rozkaz k protiútoku. Spouští totiž v rostlinných buňkách různé pochody, které pomáhají zvítězit nad chorobou. V Laboratoři patofyziologie rostlin zkoumáme, zda ovlivňuje i takzvaný cytoskelet.

Cytoskelet je trojrozměrná síť bílkovinných vláken uvnitř buňky. Provazce cytoskeletu slouží mimo jiné jako koleje, po nichž se pohybují váčky (obsahující různé látky) a další útvary. Pokud je nutné dopravu přesměrovat, mohou se tyto koleje rozložit a znovu sestavit jinde.

Na obrázku jsou buňky v listu huseníčku. Zeleně je označena jedna složka cytoskeletu – vlákna tvořená bílkovinou aktinem. Díky šetrnému značení můžeme pozorovat živé buňky. Vlevo je vzorek neovlivněný kyselinou salicylovou, vpravo stejný vzorek 10 minut po jejím přidání.

Je vidět, že aktinová vlákna se rychle rozpadají, případně spojují do větších svazků (šipka). Tím se mění „dopravní infrastruktura“, což by mohlo mít vliv na fungování buňky, včetně její obrany před chorobami.

Foto Jindřiška Matoušková

Text Jindřiška Matoušková a Jan Kolář